Dřevěná paleta je fantastický vynález. Na první pohled velmi primitivní záležitost, ale stěží bychom si dnes dokázali představit veškeré logistické operace bez její existence. Do otvorů uvnitř palety bezpečně vklouzne ruční paletizační nebo vysokozdvižný vozík, nadzvedne ji spolu s nákladem a umístí do přepravního či skladového prostoru. Jenže má to háček. Dřevo je zkrátka dřevo, je to materiál, jehož struktura podléhá poměrně rychlému biologickému rozkladu a navíc se po letokruzích štěpí, což se objevuje zejména u větší mechanické zátěže. Během krátké doby se tak dřevěná paleta může opotřebit natolik, že vyžaduje výměnu. A to je právě zásadní problém, protože se vyřazené palety kupí před sklady na vysokých hromadách, některé lze sice odprodat pro domácí kutily na výrobu nábytku, ale mnohé z nich končí na skládkách nebo ve spalovnách komunálního odpadu.

Některým šikovným a nápaditým jedincům to však nedalo a začali s vývojem a výrobou plastové palety. Pokusili se zhotovit první prototyp výrobku z tvrzeného plastu, který se osvědčil v zátěžových zkouškách, a tak se mohlo přikročit k sériové výrobě pro běžný trh. A že se tento záměr zdařil, prokazují vlastnosti plastových palet, které těm dřevěným nejen úspěšně konkurují, ale zároveň je předčí.

Nosnost – maximální nosnost ve statické zátěži rovnoměrně po celé ploše je pro dřevěné palety přibližně dvě tuny. Plastová paleta ale unese až pět tun.

Životnost – zatímco dřevěnou paletu musíte vyřadit z oběhu již po několika týdnech nebo dokonce dnech, a uvádí se, že bývá v provozu zhruba pro dvacet jízd kamionem, a musí se i častěji opravovat, paleta z plastu vydrží v oběhu mnohonásobně déle.

Údržba – dřevěnou paletu neudržíte v čistotě, nepodaří se vám to vzhledem k hrubě opracovanému povrchu dřeva. Naopak palety z plastu jsou hladké a snadno se čistí běžnými saponáty, jedlou sodou s octem a teplou vodou.