V titulku položenou otázkou se nesnažím zjistit, spíte-li s obličejem zabořeným do polštáře nebo dokonce matrace. Nebylo by mi také k ničemu vědět, zda tudíž spíte na břiše nebo na jiné části těla, respektive na těle někoho jiného.
Tímto čelem totiž myslím onu část lože, jež člověku slouží jako jakási atypická svodidla či „železná opona“. Tedy dává zjevně najevo, že tady postel končí a dál už nevede. I když tímto pochopitelně funkce oné části, tedy , nekončí, protože by si ho sotva někdo kupoval jenom proto, aby věděl, kde přesně ještě může ve spánku ležet a kde už bude bezvládně viset přes okraj „propasti“.

Čelo u postele má mimo oné ohraničovací funkce nejednou ještě i účely jiné.
1) Prý nás třeba chrání před průvanem. Což je pro mne osobně ale poněkud sporné zdůvodnění, protože bych si v tom případě jen těžko zdůvodnil, proč žádný obchod nedělí postele na ty do paneláků s plastovými okny, kde průvan nehrozí, a ty ostatní.
2) Pomáhá nám, aby nám nepadal polštář z postele. Což je také poněkud sporné. Protože moje generace trávila mládí vesměs na postelích bez čel, jež se nevešla do socialistických plánů, a přesto nám padaly polštáře na zem většinou jen tehdy, když jsme jimi vedli polštářové bitvy.
3) Chrání stěnu za postelí před poškozením. Což jediné logikou obstojí.
Pokud jsme prý chudáci, kteří čelo u postele nemají nebo kteří ho mají již příliš staré a opotřebované, respektive nepříliš vzhledné, můžeme si vyrobit nebo nechat udělat úplně nové, případně to staré rekonstruovat.
Staré čelo se tak dá například:
a) Natřít nějakou barvou na dřevo. To logicky v případě, že je ze dřeva, u látkového by to nemuselo mít kýžený efekt. K tomuto účelu bychom měli použít barvy, jež budou ladit s ostatním nábytkem, případně těmito natřít i další věci, jež v místnosti jsou, stoličky, křesla, židle, různé doplňky a podobně.
b) Potáhnout textilem. Použít lze návlek z lecčeho, nejlépe rozepínatelný, aby se to lépe udržovalo, a vycpaný vatelínem, molitanem nebo klidně i čímkoliv, co vás v záchvatu tvořivosti napadne.

A pokud se rozhodnete pořídit si postelové čelo úplně nové, lze pro ně jako materiál použít jakýkoliv pevný předmět deskovitého tvaru, u kterého nehrozí, že bychom se o něj nějak zranili. Namátkou by tak třeba nemělo jít o prkna, z nichž trčí třísky nebo dokonce hřebíky.
Čelo u postele byste prostě asi měli mít. Přinejmenším proto, abyste věděli, kde vám postel začíná a kde končí. Abyste se neváleli zbytečně dejme tomu po podlaze.